Vodovody
Kanalizace
Popis jednotlivých spotřebišť
Nejstarším vodovodem v Chrudimi byl užitkový vodovod s vodárnou na mlýnském náhonu č. p. 111, odkud se již v 15. stol. tlačila říční voda do kašen na náměstí a nad ním. Až v roce 1885 byl proveden skutečný vodovod, kdy na podkladě výměru Okresního hejtmanství v roce 1884 byla v Kočí zřízena první studna, čerpací stanice, zemní vodojem v Chrudimi u Václava, výtlačné potrubí a rozvodná síť pro celé město. V roce 1910-1914 byly v Kočí provedeny další studny a byl postaven věžový vodojem u Václava (viz obr.). Vzhledem k nárůstu spotřeby pitné vody byla v roce 1935 zřízena nová artéská studna ve Svatokřížské (dnes Škroupově) ulici včetně nové vodárny s odželezovacím filtrem. V roce 1952-53 jsou zřízeny další 2 artéské vrty „Na Jezbrůně“ a „U pivovaru“. Tyto zdroje měly nedokonalou hygienickou ochranu či závady, byly proto postupně zrušeny a nahrazeny současnými zdroji pro město Chrudim. S rozvojem průmyslu, následným nárůstem obyvatelstva a zejména bytů vyšší kategorie bylo nutné hledat další zdroje pitné vody. V roce 1961 došlo k připojení vrtů v Markovicích na síť veřejného vodovodu v Chrudimi. V roce 1968 začala do Chrudimě proudit voda z prameniště Podlažice. Dokončení skupinového vodovodu Chrudim – Pardubice bylo završeno zprovozněním první poloviny ÚV Slatiňany (Monaco) v dubnu 1981 a v lednu 1987 pak její druhé poloviny. Ze skupinového vodovodu je v současné době voda rozváděna hvězdicovitě kolem Chrudimi do lokalit jako Kočí – Tuněchody – Hrochův Týnec, Bylany – Třibřichy, Rabštejnská Lhota – Smrkový Týnec, Trpišov – Licibořice – Křižanovice a Trpišov – Lukavice – Bítovany – Žumberk.
Počátky vodovodu se datují do roku 1883, kdy byl vyvrtán první artéský vrt a postupně i akumulační nádrž, dvoukomorový zemní vodojem a rozvodná síť. V roce 1908 byl vyvrtán vrt nový, poněvadž vydatnost původního při stálém čerpání klesala. V letech 1929-1930 je postaven nový vodovod včetně nové vodárny a ještě dnes sloužícího věžového vodojemu. V padesátých letech byly podél toku Žejbra vyhodnoceny k využití rozsáhlé zdroje kvalitní podzemní pitné vody. Postupně zde bylo zřízeno 11 vrtů, z šesti vrtů vodárensky využívaných je voda přečerpávána do akumulace hlavní čerpací stanice Podlažice. Odtud je podzemní voda převáděna do skupinového vodovodu Chrudim-Pardubice a po dobudování ÚV Monaco mísena s upravenou vodou povrchovou.
Původními zdroji vody pro Hlinsko byly zářezy Čertovina (z r. 1938), resp. zářez východní, zakončený čerpací stanicí a výtlačným řadem do VDJ Čertovina. V dalších letech bylo prameniště posíleno o západní zářez. Do doby zprovoznění ÚV Hamry roku 1970 byl v provozu provizorní zdroj Mokrá Leč. Nedostatek pitné vody ve městě Hlinsko a zejména vzrůstající potřeba vody pro průmysl byla definitivně vyřešena výstavbou ÚV Hamry (zprovozněna v r. l970), která bilančně vykrývá potřebu Hlinecka, kde probíhá soustavné rozšiřování skupinového vodovodu, který v současnosti pokrývá oblast ohraničenou obcemi Studnice, Možděnice, Trhová Kamenice, Nasavrky, Miřetice, Vrbatův Kostelec, Žďárec u Skutče a Krouna. V r. 1973 bylo provedeno posílení vodovodu Havlíčkův Brod ze zdroje ÚV Hamry na pokrytí bilančního deficitu Havlíčkobrodska. Z důvodu postupného snižování spotřeby vody byla dodávka vody na Havlíčkobrodsko v r. 2000 zastavena.
Nedostatek pitné vody v západní části okresu byl řešen výstavbou ÚV Seč (zprovozněna v roce 1966) a následným propojením s veřejným vodovodem Heřmanův Městec využívajícím naopak kvalitní vodu podzemní z místních zdrojů. To umožnilo vodofikaci velkých obcí – mimo jiné Prachovic, Třemošnice a Ronova a byly vytvořeny podmínky pro vodofikaci celé západní části okresu. V rámci realizace akce Vodárenská soustava východní Čechy byly vybudovány vodovodní řady zásobující obce Načešice, Vyžice, Licomělice, Hošťalovice a Podhořany.
Starý vodovod v Luži souvisí s výstavbou Hamzovy dětské léčebny počátkem 20. století a následným postupným zřízením studny, čerpací stanice a starého vodojemu Košumberk. Původní vodovod města Skutče byl dokončen v letech 1933-34. Jeho součástí byla spouštěná studna s 30 m vrtem, čerpací stanice s odželezovacím filtrem a železobetonový vodojem na Humperkách. Městská rozvodná síť se postupně rozšiřovala o další řady. S vybudováním nových zdrojů vody SK-3, SK-4 ve Skutči a KO-2 v Luži včetně dokončení ÚV Luže – Košumberk v r. 1986 byl dán základ pro vybudování skupinových vodovodů Skuteč a Luže a jejich následnému propojení, které vybudováním ČS Bělá umožňuje oboustranné zásobování pitnou vodou. Vybudováním vodovodu ve Žďárci u Skutče koncem 90. let byl skupinový vodovod Skuteč propojen se skupinovým vodovodem Hlinsko. Na základě snahy Města Skutče o vystoupení z řad akcionářů společnosti VAK Chrudim byl v r. 2000 ze skupinového vodovodu Skuteč vyčleněn celek zásobující město Skuteč a jeho městské části a tento byl předán do správy a majetku Města Skutče. Úseky skupinového vodovodu zásobující obce Předhradí a Hroubovice zůstaly ve správě a majetku společnosti VAK Chrudim. Obec Hroubovice je v současnosti zásobována ze zdrojů skupinového vodovodu Luže.
Nejmladším skupinovým vodovodem je skupinový vodovod Nové Hrady – Proseč, jehož páteř tvoří prameniště Nové Hrady s čerpací stanicí s výtlačným řadem do Proseče. V současné době dochází k rozšiřování tohoto skupinového vodovodu ve směrech na Miřetín a Leštinu.